Publikováno: 13-01-2004
Autor: Marie Tomášová (Mělnický deník)

Evropské mistrovství v Anglii se vydařilo

Těsně před koncem kalendářního roku skončil karatistům neratovického klubu SK Shotokan i rok závodní. Prosincové mistrovství Evropy v Anglii přineslo vedle skvělých výsledků i těžké zranění. Vrcholové závody hodnotí hlavní trenér Shotokanu Zbyšek Petržílek, podrobnosti přidávají i závodníci.

Kteří členové SK Shotokan Neratovice se zúčastnili evropského mistrovství?

Byli to bratři Dominik a Josef Voráčkovi a Tomáš Novák v kategorii juniorů, tedy od osmnácti do jednadvaceti let. Původně měla do Newcastlu letět i Michaela Haová, tu ale bohužel potkalo zranění kolene.

Jaké výsledky konkrétně neratovičtí přivezli?

Výsledky jsou vyloženě výborné. Čekala je v Anglii obrovská konkurence. V juniorské kategorii 147 závodníků, v seniorské, kde nakonec také nastoupili, dokonce 250 závodníků. Skvělé páté místo v kata - sestavě jednotlivců vybojoval Josef Voráček, Dominik skončil těsně před postupem do finále, když při jedné kata ztratil stabilitu a uklouzl. Páté místo získali všichni tři v kata družstev a svou formu potvrdili i šestým místem v téže disciplíně v seniorské kategorii. V soutěži kata družstev se vedle přesnosti technik hodnotí také synchronnost všech tří cvičenců. Junioři jsou do jednadvaceti let, ale v seniorech startují zkušení třeba o deset let starší závodníci, takže to je obrovský úspěch.

A soutěž v zápasu - kumite?

Tu bych chtěl zvlášť připomenout. V seniorech se totiž převážně juniorské družstvo, kde byli všichni tři neratovičtí závodníci, střetlo hned v prvním kole se Švédy - několikanásobnými mistry Evropy i světa. Tomáš Novák svůj zápas vyhrál, což ho téměř stálo vyražený zub. Dominik remizoval a vyhrál dokonce i Josef, ale poněkud nešťastným způsobem. Zpočátku zápasu nad švédským soupeřem vedl, ten to ale krátce před koncem časového limitu psychicky neunesl a nekontrolovaným kopem způsobil Pepovi trojnásobnou zlomeninu lícní kosti. Byl vyloučen za hrubost. Celkově český tým prohrál, ale jen o jeden bod. Šéf švédské asociace karate dokonce prohlásil, že ještě nikdy se tolik nebáli výsledek. Považovali náš mladý tým za outsidery.

Jak nakonec dopadlo to zranění?

Pepa ještě v Anglii absolvoval rentgen a základní vyšetření, ve střešovické nemocnici pak operaci. Teď už je v pořádku doma. Uvidíme, jak se na něm zranění podepíše psychicky, jestli nedostane strach dál závodit.

Celkové hodnocení tedy zní…

Určitě je pozitivní. Kluci se přesvědčili, že měsíce dvoufázových tréninků, kdy chodili do tělocvičny ráno ještě před školou a pak i večer, se vyplatily. Začnou si víc věřit a získali nové zkušenosti, které jsou tolik potřeba. Chtěl bych jim poděkovat, že vytrvali. Dva z nich jsou v prvním ročníku vysoké školy, jeden těsně před maturitou, je to pro ně dost náročné. O to víc, že se připravovali na obě disciplíny - jak kata, tak kumite. Většina soupeřů se specializuje. Výsledky jsou zároveň odpovědí pro ty, kteří tvrdí že Japonská asociace karate nemá úroveň a členové neratovického klubu výsledky.

Kde mohou závodníci získat tak důležité zkušenosti?

Především na závodech obecně. Na tréninku se především v kumite brzy navzájem poznají. Důležité navíc je, aby se naučili atmosféru závodů zvládat psychicky.

Kolik je takových závodů do roka?

Tři národní poháry Japonské asociace karate ČR pro všechny věkové kategorie bez rozdílu vah, tři kola ligy seniorů a mistrovství republiky - to jsou ty největší závody. Vedle toho se ale především pro ty zkušenosti zúčastňujeme domácích i zahraničních přátelských turnajů, jako byla krátce před vánoci Velká cena Hostivaře. Její výsledky se nezapočítávají do žádných pořadí, je to prostě příležitost pro nižší pásky. Přesto jsme přivezli několik dobrých umístění. Tomáš Starý v kategorii dorostenců získal kombinaci za první místo v kata i kumite, dorostenka Jana Koutecká měla třetí místo v kata i kumite, v mladších žákyních si Kačka Gregorová vybojovala stříbrnou medaili v kata. Šanci dostávají ale i ti úplní začátečníci na klubových závodech.

Jak probíhají klubové závody?

Říkáme tomu také klubový přebor, organizovaný vyloženě pro děti, od úplných začátečníků bez technického stupně až po fialové pásy s omezením do patnácti let. Koná se dvakrát do roka na jaře a na Mikuláše. Jde především o to, aby se ti nejmenší měli možnost vyzkoušet si, jak to na závodech chodí. Poznat jak se jejich výkony hodnotí, kdy se mají uklonit rozhodčímu a kdy soupeři. A také to, že ani těm nejmenším se medaile nebo diplom nedává zadarmo. Zajímavou zkušeností je přebor i pro rozhodčí, které dělají reprezentanti klubu a členové elitní tréninkové skupiny A. Vidí roli rozhodčího z druhé strany a zkusí si, kolik to stojí pozornosti a zodpovědnosti.

Co čeká klub v novém roce?

Vedle tradičních akcí jako jsou jarní, letní a podzimní soustředění a domácí závody nás čekají dvě mistrovství Evropy. Jedno z nich se bude konat v červnu v Praze, takže snad dokážeme využít výhody domácího prostředí. V září pak navíc mistrovství světa v Japonsku, které se mělo uskutečnit už letos, ale kvůli hrozbě SARS bylo zrušeno. Věřím, se nám intenzivní přípravou podaří dobře reprezentovat. Bratry Voráčkovi čekají v únoru zkoušky na 1. dan u japonského mistra - shihana Ochiho, Tomáš Novák se bude připravovat na zkoušky na rok 2005. Hlavně musí vydržet zdraví. Letošní sezonu totiž poznamenaly hned tři zranění našich nejlepších závodníků. A nesmí se vytratit elán do cvičení.

Nahoru