Publikováno: 15-06-2012
Autor: Zbyšek Petržílek

Výsledky členů SK Shotokan Neratovice (3 ZŠ) na Mistrovství Evropy mládeže a kadetů

2. – 3.6. 2012 PAŘÍŽ - FRANCIE
1. place kumite girls10 yearsKačka Walderová
1. place kumite team girls10 - 11 years Kačka Walderová
1. place kumite team girls12 - 13 years P. Provazníková, B. Semkovičová
1. place kata team boys 12 - 13 years Tomáš Plachý, Dan Beneš, Michal Walder
1. place kata girls10 years Eliška Hurdálková
2. place kata girls9 years Anetka Zítková
2. place kata girls10 yearsKačka Walderová
2. place kata boys13 yearsDan Beneš
2. place kata girlscadets Lucka Köppelová
2. place kumite womenveteransMarkéta Brožová
3. place kata boys15 yearsRobert Lisý
3. place kata boys14 yearsMilan Šoltys
3. place kumite girls10 yearsEliška Hurdálková
3. place kata team girls12 – 13 yearsPetra Provazníková, Barča Haláková, Barča Semkovičová
3. place kata team girls10 years Eliška Hurdálková, Kačka Walderová
3. place kumite team boys 12-13 yearsOndra Kettner
3. place kata team boys11 – 12 yearsJirka Boháč
3. place kumite team girlskadets Helena Peterová, Lucka Köppelová
4. place kata boys9 years Jakub Drápalík
4. place kata girls13 yearsPetra Provazníková
4. place kata boys11 yearsJirka Boháč
4. place kata team grilscadets L. Köpplelová, L. Horáčková, H. Peterová
4. place kata womenveteransM. Brožová
6. place kata girls14 years Tereza Kettnerová
5. – 8. place kumite girls13 yearsPetra Provazníková
5. - 8. place kumite boys 9 years David Skřivánek
5. – 8. place kumite boys 13 years Radek Krejčí

Dvacet dva členů SK Shotokan prošlo kvalifikačními síty, a dostalo možnost reprezentovat Českou republiku na devátém mistrovství Evropy mládeže a kadetů karate J.K.A v Paříži. V konkurenci 17 států, a bezmála šesti set soutěžících si všichni reprezentanti vedli na výbornou. V Paříži vybojovali celkem sedmnáct medailí, z toho pět titulů mistrů Evropy, pět titulů vicemistrů, osm bronzů, a dalších pět čtvrtých míst.

Bohužel, už po druhé za sebou organizátor ME naprosto nezvládl přípravu a realizaci takové soutěže. Propozice dlouho žádné nebyly, rozlosování bylo až v pátek dlouho večer, místo předem avizovaných zápasů jen do čtrnácti let, nakonec jeli první den soutěže i kadeti 15-18 let. Zdravotníci naprosto neznalí a pomalí. Zbytečné přestávky posunuly konec zápasů v sobotu až na devátou večer. Málem jsme nedostali ani večeři. Změny ve finálových kata na poslední chvíli, nikdo nevěděl jestli je finále osmička, nebo jen čtyřka, co se na kterém zápasišti jede atd. Celkově to byl takový chaos, že je až zázrak, že se menší děti v té prádelně bez klimatizace, dokázali plně koncentrovat až do pozdních večerních hodin. Ještě že mají trénink z našich soutěží J

Výborné výkony odvedli nejen kadeti do osmnácti, ale zejména děti do patnácti let. Malinká Anetka Zítková ve finále kata devítiletých cvičila moc pěkně. Věřím tomu že by vyhrála, pokud by se „jelo“ podle propozic mistrovství, a ve finále se cvičila sentei kata. To samé bohužel opakovalo i v další kategorii tentokrát chlapců.Také Drápoš musel jel základní, a skončil čtvrtý. Opět věřím tomu, že pokud by jel Bassai kterou jsme trénovali, dopadl by lépe. Na druhou stranu, v jeho předvedení byly zbytečné chyby, o kterých víme, ale bohužel jsme je už nestačili odstranit. Davida Skřivana páté až osmé místo v kumite je sice na jeho prvním ME dost dobrým výsledkem, ale myslím že měl na víc. A to jak v kumite, tak v kata. Zbytečné nervy, jak jeho, tak maminky! V kata málo zanchin, a vůle vyhrát!

Zazářily obě holky v desetiletých. Kačka Walderová, po třetí po sobě vybojovala titul mistryně Evropy v kumite. A výrazným dílem přispěla národnímu týmu k zisku prvního místa kumite týmů ve vyšší kategorii. Dala ippon za tři vteřiny po zahájení v rozhodujícím zápase s Maďarskem. Na výbornou zacvičila i Eliška Hurdálková, která v kata neměla mezi závodnicemi konkurenci, a obhájila své loňské vítězství, těsně před Kačkou. Kačaba vybojovala celkem čtyři medaile, Eliška tři.

Na výbornou jel v další kategorii i Jirka Tuleň Boháček, který sice vybojoval jen „bramborovou medaili“. Podle mého názoru se od N.P v Sokolově hodně zlepšil. Měl smůlu, že tam opět přišla změna na poslední chvíli. A musel zacvičit základní kata, a ne mistrovskou kterou jsme pilovali. Jen doufám, že nejen on (ale i ostatní) pochopili, že cestou nejsou jen individuální tréninky„a nějaký svůj pohled“, ale každodenní řehole. A hlavně schopnost na trénincích poslouchat, koncentrovat se, a vnímat.

Obrovskou satisfakci prožili chlapci do třinácti let v kata týmech. Tomáš, Michal a Dan. Vyhráli výrazným rozdílem (o osm desetin bodů) před Ruskem a Maďarskem, kteří je v minulých letech porazili. Dan Esmeralda Beneš má ještě medaili v kata individual, Druhé místo je super výsledek. Postoje jsou primární, základ, a ty měl Dan rozhodně lepší…Na druhou stranu, mu už druhým rokem vytýkám určité chyby. Slabou práci rukou jsme řešili v přípravě mnohokrát, stejně jako dýchání do „hara“, a „te ashi doji“. Pokud bude v budoucnu schopen určité sebereflexe a zapracuje na sobě, nemůže nevyhrávat.

Petra Provazníková a Radkyn měli smůlu, že nastoupili na tatami, kde dělal kanzu soudruh Udo Mayer ze SRN. Ten předtím „zaříznul“ Richarda Růžičku, a potom se seberealizoval na (podle mne, a z pohledu mezinárodního rozhodčího) jasných dvou vítězích kategorie.

Je to prostě blb, který už dlouhá léta České republice nepřeje. Začalo to v Holandsku 2006, kde byli tři naši kataři ve čtyř členném finále seniorů. Od té doby si nás „hlídá“, a radši případné nebezpečí eliminuje dopředu. Doufám že druhá „neúspěšná“ Evropa Radkyna neodradí, a bude makat dál. Má úžasný potenciál! Petra si zpravila chuť, když se Barčou Semkovičovou se postaraly o další zlato, tentokrát týmů kumite, a ještě přidala čtvrté místo v kata. Petra, Barča a Barča Halačka ještě daly bronz v kata týmech, i když jsme museli těsně před finálovými zápasy narychlo potrénovat Jion J

Terča Kettnerová se prezentovala pěkným šestým místem v kata. Je na místě říct, že vzhledem k tomu jak málo trénovala, to byl velmi slušný výkon. V kumite individual stejně jako Bára vypadla, tam mi chyběla zdravá sebedůvěra a dravost, ale hlavně lepší pohyb! Na tom se musí zapracovat, ale kata byla dobrá.

Mrzí mne že se Barča rozhodla s karate končit. I po zisku titulu mistryně Evropy, a třetím místě v kata týmech. Je smutný, že po tolika letech, a s takovým talentem. Ale to už je život, nikoho přemlouvat nemůžu a nebudu. Myslím že toho pro všechny lidičky v klubu dělám dost. A pokud to lidem přináší „ jen“ pocit že něco musí, asi to opravdu nemá cenu lámat přes koleno. Přesto si neodpustím poznámku. Právě v takových případech mají do toho vstoupit rodiče! Protože i oni by si měli uvědomit, (a mít z toho rozum), že je sice to „blbý karate“ stojí peníze, čas a nějaké ty starosti navíc. Ale za to jim to pomáhá děti rozvíjet, formovat a určitě i vychovávat.

Dalším želízkem v ohni byl tým kadetek v kata a v kumite. V individuálech se nám nedařilo. A při zápase týmů o postup mezi čtyři nejlepší dostala Helča silný kontakt od Rusky. Faktem ale zůstává, že si za to mohla tak trochu sama. V první půli zápasu byla výrazně lepší. Po získání bodu ale přestala pracovat a pohybovat. Ruska toho využila a srovnala skóre, a potom přišel ten kontakt. Ten poznamenal průběh všeho ostatního. Helča byla otřesená, a holky pak nemohly trénovat kata tým. A tak i když Helča do kata týmu nastoupila, skončily na čtvrtém místě. Lenka tím bohužel přišla o šanci mít medaili. Velmi se mi líbila, a jako trenéra reprezentace mne potěšil přístup Lucky. Do dalšího zápasu týmů o postup do finále proti Norkám nastoupila s tím, že věděla že jsou jen dvě. A tím pádem nemají na další postup šanci. Přesto to neřešila, a „protekční Norku“ sfoukla z tatami za necelou minutu. K bronzu si navíc přidala ještě stříbro v kata kadetek. V opakovaném duelu jí Empi vysloveně sedla, a věřila si v ní. Měla proti nevýrazné, ale „známé“ Norce vyhrát. Ale je potřeba zapracovat na výbušnosti v trénincích.

Milánek měl v kata také pěkně našlápnuto. Základní kata jel jako z praku, zejména se mi od něho líbila Heian 3. Takový „zanchin“ jsem od něho ještě neviděl, a po právu odcházel z jeho tatami jako jednička. Druhý „finálový“ den bylo vidět, že nenastupuje v úplné pohodě, zřejmě pracovaly nervy. Odjel svou Empi, a znovu se opakovala situace z jiných tatami. Díky špatné práci rozhodčích se museli duely znovu opakovat. Rus měl v kata Jion velmi mnoho chyb ve standardizaci, a špatný rytmus.. Milan byl podstatně lepší. Třetí místo v jeho kategorii na ME je velmi pěkný výsledek. Myslím si, (stejně jako Růža) že Milan je velký talent. Vzhledem k svým tělesným propozicím je předurčen na kata, ale musí zamakat na dynamice. Ta tam malinko chyběla, ale je možné že se takto projevila nervozita. J.

Velkým překvapením pro všechny v naší výpravě bylo Robertovo třetí místo v kata. Přesto že kumiťák Robert nastoupil s naštíplým nártem a s bolestí, dokázali ho porazit ho jen dva v osmičleném finále. Bylo dobře, že jsme se rozhodli jet Bassai Dai, a ne Empi, kterou jezdí většinou.

Markéta Xena Brožová byla druhá v kumite a čtvrtá v kata masters. Všichni by si měli vzít příklad z její vůle a odhodlání. Kvůli bolavé páteři nemohla cvičit od září, a trénovat začala v podstatě až na jaře.

Závodníci z SK Shotokan měli opět téměř padesáti procentní podíl na zisku medailí pro ČR, a znovu patřili k nejúspěšnějším klubům na ME.

Všem reprezentantům patří velký dík za to, jakým způsobem se postavili nejen k samotné soutěži, ale i k náročné a dlouhé přípravě. Poděkování patří i rodičům za podporu svých dětí při přípravě, na ranních trénincích, kontrolních turnajích a kempech.

Oss…

Nahoru