Publikováno: 07-01-2008
Autor: Jitka Mišnerová

Silvestr

Ohlédnutí za společně stráveným koncem roku.

Počet účastníků- 8 + 1 (krásný pejsek)

Dalo by se vše co jsme prožili napsat jednou větou, ale zážitků mám já osobně tolik, že se pokusím Vám všem, (kteří jste tam byli) a i Vám, kteří jste zůstali doma (a těch bylo několika násobně více) to trochu přiblížit.

Budu zřejmě během psaní několikrát opakovat jedno slovo, ale znovu opakuji ,jsou to hlavně mé prožitky a postřehy, a to slovo je po 1. BÁJEČNÝ.

Začnu ubytováním které asi bylo oproti chalupě na Hůrce, (a Ti kteří jej znají to potvrdili), naprostým luxusem. Já osobně Hůrku neznám,ale asi to tam musí stát za to. Sensej ovšem hájí Hůrku se slovy ,, má svoje kouzlo“. Po příjezdu a následném vybalení jsme se vydali na prohlídku večerního centra a okolí městečka Jemnice. Již od počátku bylo zřejmé ,že se osazenstvo rozdělí na dva tábory. Ale nebudu předbíhat. Asi to tak bývá pokaždé. Prostě ženská část povede nevyhlášený souboj proti mužské části.. Procházku jsme zakončily v místní hospůdce, kde jsme se byli nuceni zahřát,protože mrzlo až praštilo.No to musí přeci každý pochopit,že jo?

Druhý den ráno jsme se po krátké relaxaci (zvláště pánové si užili ????) vydali vyzkoušet kvalitu Vráťova soukromého zimního stadionu ( rozuměj zamrzlého rybníku) a zahrát si něco jako hokej. Podotýkám,že my holky jsme se o to pokoušely skoro dvě hodiny a když zapojím svou velmi bujnou fantasii, možná to i jako hokej vypadalo. A výsledek? No ani se neptejte.Dvě proti sobě hrající družstva byly smíšený, ale team kde se pokoušel hrát něco jako hokej i sensej, jako pokaždé (ať hraje cokoliv) PROHRÁL. Čím to asi bude?????

Odpoledne jsme si zajeli nacpat bříška do Slavonic,a po návratu se ti, kteří ještě nebyli znaveni, vydali na podvečerní průzkum lesů v okolí Jemnice.Co na tom,že se blížil večer,Jirka Kliner nás vedl a kdo znáte výlety s ním,si jistě dovedete představit,jak to bylo. A teď tedy po 2. BÁJEČNÝ.

Tato rádoby procházka ovšem zcela rozpálila doutnající jiskřičku svárů a budoucích soubojů kluků proti holkám. Začalo to sněhovými sprchami z větví stromů klanících se nad cestami, po kterých nás Jirka vedl, pro nás holky slavnou bitvou u kapličky (do teď vedeme spor kdo že to vlastně vyhrál????) a večerním uvězněním holek v podkroví. Žena je tvor vynalézavý a umí si vždy poradit a tak pro nás nebyl žádný problém vymyslet plán úniku. Pravda,byl to trochu adrenalin a nebýt statečnosti a kaskadérského kousku Báry Pěkné, asi by se nám únik nepovedl. Komplikace nastala ve chvíli, kdy pánové na náš útěk přišli a zamkli nám vstup do domečku, ale opět zapracovala ženská fantasie a my našli útočiště u Vráti v jeho domě, kde nás pohostil a dal i něco na zahřátí (byli jsme jen v tričkách a bez bot). Do rána jsme pak uzavřeli dočasné příměří.

A silvestrovské ráno??? Bylo jako z pohádky.Na nebi se roztrhla sněhová peřina , pánové nám připravili snídani až do postele a i s květinou. Co na tom,že byla umělá, ale to menu, no samý delikatesy. Posuďte sami. Obzvláště vypečené tři dny ( čí více) staré rohlíčky s malinovou marmeládou, kečupem a loveckým salámem a sypané krájenými jablky, čaj s paprikou a jako úplná kulinářská rarita , vánočný cukroví zdobené bramborovým salátem. No prostě a teď tedy po třetí, bylo to prostě BÁJEČNÝ.

A silvestrovský den??Ten jsme strávili výletem k blízkému hradu Bítov .Od skoro deseti kilometrového pochodu nás neodradil ani stále padající sníh a spíš naopak nás množství a kvalita sněhu svedla k několika bitvám v podobě koulovaček a jiných šarvátek. Opravdu nikdo nebyl ušetřen .A Kdo si to opravdu užíval,byl určitě Saggy. Až jednou vyroste bude z něj krásný a statečný samurajský pejsek. Po návratu jsme se ještě vydali sjíždět místní svah na vypůjčených bobech ( Vráťo promiň,ale zapomněli jsme ti při odjezdu říci,že nevydržely,ale koupíme ti nové ,to slibujeme) a v podvečer se ještě ztrhla závěrečná sněhová bitva.Tentokrát už nemělo cenu zdržovat se děláním sněhových koulí, ke slovu se dostali lopaty plné sněhu. A teď my dovolte se znova opakovat a to po 4., ten den byl prostě BÁJEČNÝ.

A silvestrovský večer?? Byl krásný, klidný a plný pohody. Békali jsme si u kytárek až do pozdních hodin Nového roku.Některým jedincům (a tady opravdu nebudu jmenovat) se nechtělo po skončení veselí zalézt do pelíšku,ale nakonec všichni usnuli a já doufám s pocitem krásně stráveného silvestrovského a následně novoročního večera. Na Nový rok jsme si pak ještě dopřáli trochu sluníčka v mrazivém dni a poslední procházky zasněženou jihočeskou krajinou a pak už jen bohužel domů. Všichni jsme říkali, že bychom tam chtěli být jěště týden. A teď tedy skoro naposled,tedy po páté, bylo to alespoň pro mne a doufám ,že i pro ostatní,prostě BÁJEČNÝ.

Škoda jen ,že nás tam nebylo víc,užili by jste si to stejně a teď už opravdu naposled tak BÁJEČNĚ jako my.Přeji Všem,aby rok 2008 byl rokem plný pohody,štěstí,zdraví a lásky.

Ahoj a ossss Jitka Mišnerová (Mišnerka)

Ps: Hádejte kdo snědl nejvíce vánočního cukroví,kterého se tam sešlo skoro pět krabic??? (no Sagoušek to nebyl, překvapivě že by to byl Jirka Sirka??? No jistě,správná odpověď)

Nahoru